V dnešní době už se ani nechce věřit tomu, že dívky dříve nemohly studovat.
·        Byly vhodné pouze pro výchovu dětí a vedení domácnosti.
·        Ty více inteligentní se mohly, částečně, podílet na kariéře svého manžela.
·        Na tu svou nemohly ani pomyslet.

Ledy se konečně pohnuly v devatenáctém století,kdy se tato situace rozhodně nelíbila jednomu slavnému muži. Dívky byly většinou smířené s tím, že je čeká kariéra u plotny. Tím mužem, který se nehodlal dívat na to, jak jsou ženy odstrkovány, byl Vojtěch Náprstek. Podporován paní Marií Riegrovou – Palackou, se rozhodl situaci změnit. Podařilo se. Pod záštitou pana purkmistra Františka Václava Pštrossa, založili Vyšší dívčí školu, na Novém Městě pražském. Bylo to spíše učiliště, nejprve tříleté, později čtyřleté, ale už to byla cesta kupředu.

Vyučovaly se tu předměty
–         matematika
–         angličtina
–         dějepis
–         zpěv
–         katechismus
–         estetika
–         český jazyk
–         nezbytné vaření.

O tom, že to vůbec nebyla marná škola, svědčí to, že z ní vyšlo několik opravdových osobností.

·         Ema Destinová– slavná operní pěvkyně
·         Zdenka Braunerová– uznávaná malířka
·         Anna Bayerová– lékařka
·         Karla Absolonová – Bufková– spisovatelka knih pro mládež
·         Růžena Nasková– česká herečka

Chce to ještě o krok dál

Založit Vyšší dívčí školu, byl jistě dobrý nápad, ale bylo jasné, že se jen s ní české dívky nespokojí. Uplynulo skoro třicet let a na popud další slavné ženy, bylo založeno první dívčí gymnázium ve střední Evropě. Zasloužila se o to spisovatelka Eliška Krásnohorská.

–         Škola dostala jméno Minerva, po etruské bohyni moudrosti.
–         Byla otevřena v ulici, kde se narodil purkmistr Pštross a která byla po něm pojmenována.
–         Měla pouhé dvě místnosti, ve kterých se tísnilo třiapadesát dívek.

To, že to byl rozhodně skvělý počin, dosvědčuje zejména
doktorka Anna Honzáková, která poté vystudovala Univerzitu Karlovu.