Je-li něco charakteristické pro naši dobu, je to to, že se po lidech vyžaduje, aby byli štíhlí. A pokud tito takoví nejsou, nemají to v mnoha ohledech ani trochu snadné. Tu se do nich strefují módní návrháři, tu lékaři, tu zaměstnavatelé, prostě každý, na koho si jenom vzpomenete. A dost možná nejhorší pro takového obézního člověka je, kdy se do něj pustí jeho protějšek, respektive když tento nemůže najít partnerku (či obráceně) právě proto, že je ho (jí) tak jaksi víc a neodpovídá tím ideálu krásy.
Pokud už to takový člověk nedokáže déle snášet, nezbývá mu nic jiného, než se začít postit a cvičit. Což je, jak známo, jediná cesta, kterou se dá patřičného vytvarování postavy dosáhnout.

Ovšem zároveň je to i cesta velice trnitá, bolestná. Protože tělo nenavyklé pohybu vzdoruje a bolí. A pocit hladu, který je při radikálnější dietě nevyhnutelný, to jenom umocňuje.
A nejednou tudíž dojde k tomu, k čemu by docházet nemělo. K tomu, že se člověk po třeba i docela dlouhé době sebetrýznění zkrátka svého snu o štíhlé linii vzdá. Nevydrží to. A nejednou v témže okamžiku propadne naprosto opačnému počínání, tedy nacpe se až k prasknutí. A zanedlouho je vše, čeho dosáhl, v trapu, zanedlouho je z něj kluk jako lusk. Jen jen puknout.

Je to smůla. A je to o to smutnější, že se tomu dalo a dá zabránit. Stačí, když si člověk koupí dejme tomu Trimex, a má to rázem o poznání lehčí. Protože jde o přípravek, který takovému hubnutí více než vydatně napomáhá. A člověk by s ním mohl shazovat kilogramy, aniž by trpěl. Protože stačí tento přípravek konzumovat spolu s jídlem a tento se postará, aby tělo ze zkonzumované stravy nezužitkovalo tuk.
Takže člověk je nasycený, i když je hladový. Hubne, aniž by z toho měl v oblasti břicha či jinde nepříjemné pocity. Samozřejmě pokud nemá tu smůlu, že se u něho projeví nějaký ten vedlejší účinek, jenž není stejně jako u jiných léků nikdy vyloučen.
A nakonec dotyčný zhubne. Tedy dosáhne stavu, kterého dosáhnout chtěl. Díky sobě a Trimexu.